Sunday 20 August 2017

50 věcí, které mě napadly při čtení Krverůže

Zdroj

Na začátků září vychází u nakladatelství CooBoo kniha Anity Grace Howardové s názvem Krverůž. Pokud vám je tohle jméno povědomé, zřejmě jste o autorce minimálně slyšeli ve spojitosti se sérií Šepotání. Proč ještě by vás mělo tohle jméno zajímat? No především proto, že se s A. G. Howardovou budete moct 7. října potkat na Humbooku (festival YA literatury)! Jestli se bojíte, že do října nestihnete přečíst celou sérii, sáhnout můžete raději po Krverůži. 

Fantasy, romantika, napětí a fantom Opery. Tak by se dala jednoduše shrnout celá kniha. Hlavní hrdinka Rune má obrovské pěvecké nadání, to ji ale velmi vysiluje a ničí. Matka ji tedy pošle do francouzské internátní konzervatoře, kde mají její talent zkrotit a usměrnit. Škola je opředena tajemstvími a temnotou a proslýchá se, že je také spojena s fantomem Opery. Od samotného příjezdu, kdy Rune v zahradě spatří neznámého podivného mladíka, tomu začíná věřit. To ještě netuší, že brzy bude mít tu čest ho potkat znovu a jejich životy se pořádně propletou.

Tohle se může zdát jako typický úvod mých recenzí. Tentokrát jsem si ale pro vás připravila trochu netradičně zpracovanou recenzi. Místo dlouhého okecávání se do toho radši pustímě, protože vám představím 50 věcí, které mě napadly při čtení Krverůže.

1. Sakra, já Fantoma Opery nečetla ani neviděla.
2. Znám jen pár samostatnejch árií, to asi stačit nebude...
3. Ale operu mám ráda, takže Krverůž má hned pár plusových bodů.

4. Rune mi je hned od začátku fakt protivná.
5. Naopak mamka vypadá fajn.
6. No Rune, číst knihu 3x znamená hodněkrát?
7. Jak může podzim někomu připomenout domov? To maj tam, odkud pocházej, pořád jen podzim?
8. Fantasy. Nevim proč, ale vždycky mám na začátku problém se dostat do toho novýho světa, kterej v daný knize je. A tentokrát tomu není jinak...
9. Proč se všechny knižní hrdinky vždycky bráněj tomu, že maj bohatý příbuzný, co jim chtěj finančně pomáhat? Pošlete je klidně za mnou...
10. Proč jsou na sebe Rune s mamkou furt tak nepříjemný?
11. Já chci taky rozbalovat dárky o Vánocích o tejden dřív!
12. Ten první popis Krverůže (školy) je vážně krásnej. Hned bych se tam jela podívat.
13. To prostředí hudební konzervatoře mě baví, doufám, že tam budou scény z vyučování a tak.
14. Ten kluk, kterýho zatím viděla jen Rune, je divnej. Ta všechna zvířata a to nadpřirozeno kolem něj mi přijdou fakt nedotažený.
15. A ještě se jmenuje Trn...
16. Ta uniforma bude dost hrozná.
17. No jistě, takže kromě podivína Trna tu máme ještě krasavce, kterýho chce celá škola. A Rune se s ním samozřejmě hned baví. Trojúhelník?
18. Cikánská krev? Něco jsem prošvihla?
19. Slunečnice? Překlad se většinou snažím nehodnotit, ale Slunečnice, když ostatním zůstala i cizí jména?
20. Ben? O tom chci vědět víc.
21. A o tý babičce taky.
22. Madame Bouchardová je děsná.
23. Škola, kde všichni něco dělaj? To funguje?
24. A najednou se maj Rune s mámou rády? Na začátku na ní byla tak protivná...
25. Začíná to bejt divný. Trochu strašidelný a hlavně divný.
26. Nebaví mě to...
27. Jsem v půlce a neděje se tam vůbec nic.
28. Pořád jen popisy a nějaký návraty do minulosti.
29. Trh s dětma?!
30. Chudák Trn...
31. Očarovaná krev jako písmo?
32. Jeden dotek a už spolu komunikujou pomocí podvědomí?
33. Tak to budou opravdu spřízněný duše.
34. Proč že Trn a ten jeho otec Rune tak moc potřebujou? Zatím to nechápu.
35. Možná bych potřebovala znát Fantoma Opery.
36. Tak jsem si přečetla aspoň výtah o příběhu, snad to pomůže.
37. Erik je divnej, neupřímnej.
38. Čtu tolik stran, aby i hlavní zápletka byla celkem nezajímavá?
39. Na to, jak mě na začátku bavila ta tajemná škola, se celý to tajemno teď nějak vytratilo.
40. Ne, nikomu nic nepřijde divný? Všem kolem Rune tohle dění a chování přijde normální.
41. Rune je trochu hysterka.
42. A zároveň jí zamilovanost trochu zatemnila mozek, ne?
43. Ta rodina je vážně divná, od babičky, přes matku a tetu až po Rune.
44. Těch popisů bylo na začátku moc, ale byly docela hezký, ta snaha dohnat děj v poslední třetině je úmorná a pořád celkem nezajímavá.
45. Láska je tam úplně zbytečná, odvádí pozornost (nejen čtenářovu) od děje.
46. A už se to zase táhne. Trochu překotná zápletka a konec je zase dlouhej.
47. A klišoidní.
48. Nečekaně.
49. Takže se mi vlastně líbil jen začátek.
50. A obálka...

Dlouho se mi nestalo, že bych nějakou knihu zhodnotila takhle negativně. Asi bych potřebovala bejt o dost mladší, aby se mi líbila (protože věřím, že třeba holkám na základce by se vážně líbit mohla). A není to tím, že bych neměla ráda YA literaturu, na té naopak docela ujíždím. Děj se ale příšerně vlekl a ještě byl nezajímavej. Jediný, co bych ocenila (a to hodně), jsou popisy. Přestože jich bylo hodně, dokázala jsem si díky nim všechno živě představit. Ty autorka vážně umí. Díky nim jsem se těšila na prostředí hudební školy, které se nakonec v příběhu skoro nevyskytovalo.

Naštěstí jsem od ostatních slyšela, že Šepotání bylo daleko lepší, takže sáhnu i po něm, abych si (snad) na autorku vylepšila názor. Krverůž už znovu neotevřu a pokud bych ji měla někomu doporučit, pak opravdu mladým čtenářkám. Těm by se líbit mohla. My, co už máme trochu načteno, chceme od příběhu víc...

Za poskytnutí knihy děkuju Humbooku
Knížku najdete TADY.

2 comments:

  1. S Fantomem to máš tak: vzniká na něj hafo fanfikcí (často dost nablblých) a sem tam to některá dotáhne až tak daleko, že je z ní knížka. A kombinace s fantasy mi zní o to děsivěji. :D U nás to třeba byla knížka Fantom: Amor Numquam Moritur (latinsky Láska neumírá), která je zhmotněný kýč.

    ReplyDelete
  2. Ja nie som ani fanúšikom Šepotání, takže do tohto sa mi veľmi nechcelo ísť. Došla som pri Roseblood asi po stranu 50, ale vôbec ma to nechytilo. Dve kapitoly sa odohrávali doslova iba v limuzíne počas jazdy do školy a hrdinka zhrnula históriu celej svojej rodiny. Vážne. Pripadalo mi to, že spomenula od tety až po babku úplne každého. A priznám sa, že ma to vôbec nebavilo, aj keď chápem, že asi autorka chcela na niečom stavať. Ale zrejme by som zvolila na začiatok skôr akciu a tajomno a potom by som čitateľa unudila nekonečným rozprávaním o rodine.
    Rozmýšľam, že to dočítam ďalej, ale mne sa ani ten chalan akosi nepozdáva. Neviem si pomôcť, no pripadá mi to, ako keby som bola v Edwardovej hlave až na to, že tento zrejme nepije krv. :D

    ReplyDelete