Living Abroad: Katie - from the US to Europe

Last time when I told you about this project I came up with, many of you were excited to read more about people living abroad. And after I got the first answers from Katie I promise you that you'll love these interviews because all these people have many interesting things to tell you! 

Čeština níže...

Hi! I thought it would be perfect to start my series of interviews with you since you now live abroad but you live in Prague (which is home for me :)). But it wasn't just Prague, am I right? Could you please introduce yourself to my readers and also tell us where have you lived so far?

It’s true!  I first lived abroad for a semester in Aix-en-Provence, France in 2011.  Afterwards, I went back to the US to finish my degree, and then I moved for one year to Cardiff, Wales.  My bachelor’s degree is in Theatre with a focus in Production and Design, but after I studied abroad the first time, I realized that I was much more interested in cultural studies and international education, so I made a dedicated career change.  I did my master’s degree in European Studies with a focus in Culture and Ideology, and eventually accepted a job offer to work at a highly-respected Czech university in Prague.  Full time, I work as a program administration for international students while they’re studying abroad in Prague.  In my spare time, I travel as much as I can, and run my travel blog- Study Hard Travel Smart.  My blog was initially meant for friends and family to keep up with my travels, but it eventually turned into a much wider community which I absolutely love!  The blog now focuses on culturally immersive travel and study abroad, but also has my musings about expat living, living in Prague, culture, travel, etc.

What was the first reason for moving abroad? Was it something you wanted to do for a long time?

My undergraduate university required all students to have a “cross cultural experience” of at least 14 days.  I wanted to make my experience as long as possible, so I went for an entire semester.  I had always wanted to travel back to Aix-en-Provence after visiting for just a day several years earlier, so the program was perfect for me.  After I got my first taste of living abroad in Aix, I knew that it was something I wanted to do much more of!

How did you feel before leaving for the first time? And did you have the same feelings before leaving the other times?

Before I studied abroad initially, I was very nervous, but also very excited.  I was one of the youngest students on my program at the time, and wasn’t used to living away from friends and family for extended periods despite my notoriously independent nature.  I have to admit, though, that culture shock hit me pretty hard the first time I went abroad, but reverse culture shock hit me even harder when I got back to Pennsylvania to finish my university studies.  After having that first experience, the subsequent experiences were much easier- now I don’t really give moving to a new city a second thought!  I love the adventure of exploring, learning, and falling in love with a new place, and I love meeting new people from all over the world.  The initial anxiety is a tough hurdle to cross, but at least for me, once I crossed it, my life was infinitely better. 

Is there something (advice, tip, information about the place you were moving to) you wish you knew before leaving to live there?

Since I’ve lived in Prague the longest (nearly 2 years now!), I’ll focus on that.  I wish I’d known more about the culture in Prague and the Czech Republic before I moved here.  I honestly didn’t know very much beyond my undergraduate dissertation research that focused on Vaclav Havel’s plays (which, to be honest, is absurdist theatre that probably gave only a marginally realistic portrayal anyway), and I had only ever been in Prague for 2 weeks to attend the Prague Quadrennial theatre expo in 2011.  I did study a bit of the language while waiting for my visa in New York, but knowing more Czech would have also been a HUGE help, if not at least to prevent a couple of mental breakdowns in the grocery store looking for regular flour. 

Do you think that living abroad has changed you? Some people say that you are a different person in every country you live, would you agree? 

Living abroad has absolutely changed me, and it continues to change me every day that I’m here!  My worldview is unbelievably different after having spent time abroad.  Living in a country (or two!) where you speak essentially none of the language is surprisingly and impossibly even more challenging than it sounds, but it’s also incredibly rewarding.  I have a million times more confidence in myself now that I’ve spent so much time abroad, and I’m grateful for having had these experiences. 

Which place do you call your home now?

This is a tough question!  When I’m traveling, I often say that I’m going home to Prague.  When I visit my family, I say that I’m going home.  When I visit Aix-en-Provence, I say that it feels like home.  I genuinely consider myself a world citizen; I often comment when traveling about how I think I could live in the place I’m visiting.  I’m lucky to feel comfortable in most countries, cities, cultures, etc., so home is sort of a fluid concept for me right now.  If you ask my mom though, my home is in Highland Mills, NY! :)

Is it possible to say which place, from where you've lived so far, you liked the most?

AIX-EN-PROVENCE.  I could not have loved my time living there more!  The culture, weather, architecture, food, wine, people, and every other thing about that place makes me more happy than I can nicely articulate.  One day I’ll move back, one day...

In which place was it the hardest to find new friends? Can you see any differences between people from the countries you've lived in?

Prague was probably the most difficult place for me to find new friends, but I think that’s for a lot of reasons.  First, I was no longer a student when I first moved here, so I didn’t have the university life aspect to give me a social boost.  Also, Czechs are stereotypically less friendly and open than people from other cultures around the world.  While I don’t think this is as true as people claim it to be, I have found that you don’t just go to a bar and strike up a conversation without that person thinking you’re out of your mind, so I don’t think I ever found the place where it’s super easy to simply meet local people.  The expat community in Prague is great, though, so if meeting locals isn’t a deal breaker for you, Prague is a great place to meet people from all over the world.  I’m really lucky that I met great friends through work who introduced me to their friends, so I do have a friend group consisting of almost entirely Czech people- but this is definitely not the “norm” for most expats.

There are a lot of differences between people from the Czech Republic, France, and Wales.  One of the things that I love most about living abroad is the chance to explore and immerse myself in other cultures, and so I loved learning about the intricacies of French, Czech, and Welsh/British culture while living in these countries.

What is different about living in Prague when you compare it to the US? Do you think that life is overall different in Europe?
Living in Prague, much like living in most of Central/Western Europe, is much different than living in the US.  American culture is very convenience-oriented, meaning that if I need to pick up something from the store when I’m in New York, I’ll hop in the car to drive 5 minutes down the street to pick up milk.  Here, I would walk 20 minutes in each direction to go grocery shopping and not really think twice.  While I do miss having a car sometimes, I love the freedom that walking more often affords to me.  I also love how easy it is to travel to new countries and visit new cultures on short breaks while living in Europe.  I love the less stressful approach to living in Prague, and in a lot of Europe. I love that I don’t feel like I have to be doing something and be “busy” every single day of the year, and that it’s actually encouraged for me to enjoy my free time rather than fill it up doing more work.  One of the things that always bothered me in the US was the pressure to be even more busy, even when the total time I might be working in one day was far more than 10 hours by the time I was done with my part time jobs, classes, clubs, sports, etc.

Are you planning to move somewhere else after Prague? And do you think you'll ever move back to the US?
Another tough one!  I probably will move somewhere else after I leave Prague- I would love to move back to France or the UK, as I truly enjoyed living in both countries and would love to see what another city might be able to offer to me.  I can also imagine moving back to the US, but I’ve gotten a little spoiled with all of the vacation time and traveling I get to do here, so who knows!

What do your friends and family think about you being abroad most of the time?
I think that my friends and family miss me, and I’m sure they’d be happier if I was living in the NY metro area.  With that being said, one thing that I’m forever grateful for is how supportive my parents, family, and friends are of my choice to live abroad.  I appreciate that living here isn’t just difficult for me, it’s also difficult for them, and traveling back and forth for visits is certainly more taxing than it would be if I was living on the East Coast.  I’ve never once felt pressure to move back to the States because of them, though, because I think that we all know that living here is the best thing for me at this time in my life.

Is there something you'd like to say to anyone who is thinking about moving abroad?
DO IT!  Do it now!  I’m not promising it will be easy.  Actually, I’m promising that it’ll be challenging, but living abroad will be the most rewarding thing that you will do in your life!  I’ve learned so much about myself and about the world around me that I can’t imagine being the person I was before I lived abroad in 2011.  One of my great passions in my life is promoting the importance of studying abroad for students, but I think that living abroad (either for grad school, work, volunteering, or anything) is incredibly important and necessary for anyone who truly wants to consider themselves a global citizen.  On that note, if anyone reading has any questions or needs advice about studying abroad, grad school abroad, working abroad, or living abroad, please feel free to be in touch!

Thank you so much for answering my questions! I hope you'll enjoy Prague or any other place you'll live in :)

I'm pretty sure it's not just me who feels inspired and motivated to go and try living abroad! Thank you for that Katie :) If you want to know more about Katie and (not only) her life abroad, go check her blog Study Hard Travel Smart, facebook page or instagram full of many beautiful pictures :)
More interviews to come...
Enjoy your day :)

*********************

Když jsem vám posledně řekla o mém projektu, kdy budu vyzpovídávat lidi, kteří žili nebo žijí v zahraničí, potěšilo mě, že se mnoho z vás na tyto rozhovory opravdu těší. Hned potom, co jsem si přečetla první várku odpovědí, jsem se navíc ujistila, že vám tento projekt a lidé, se kterými jsem se spojila, vážně mají co nabídnout! To vám potvrdí hned první rozhovor s Katie...

Ahoj! Teď žiješ v Praze, což je můj domov, a tak jsem si říkala, že by bylo hezké začít sérii rozhovorů právě s tebou. Ale ty už jsi žila i jinde než v Praze, nemám pravdu? Mohla by ses prosím mým čtenářům představit a zároveň jim říci, kde všude jsi už žila?
Je to tak! Nejprve jsem strávila jeden semestr v roce 2011 v Aix-en-Provence ve Francii. Poté jsem se vrátila zpátky do USA, abych dokončila studium, a pak jsem se přestěhovala do Cardiffu ve Walesu. Vystudovala jsem bakalářský obor věnující se divadlu se zaměřením na produkci a design, a poté, co jsem poprvé studovala v zahraničí, jsem si uvědomila, že mě daleko víc zajímá studium mezinárodních a kulturních vztahů, a tak jsem se rozhodla pro kariérní změnu. Vystudovala jsem tedy magisterský obor Evropská studia se zaměřením na kulturu a ideologii, a nakonec jsem přijala práci pro renomovanou českou univerzitu v Praze. Na plný úvazek pracuji v administraci programů pro zahraniční studenty, kteří jedou do Prahy studovat. Ve volném čase se snažím co nejvíc cestovat a věnovat se svému cestovatelskému blogu - Study Hard Travel Smart. Zprvu jsem svůj blog vedla kvůli rodině a přátelům, aby mohli mé cesty sledovat, nakonec se ale z blogu stala mnohem větší komunita, z čehož jsem úplně nadšená! Blog je teď zaměřený na cestování plné kultury a studium v zahraničí, ale také se tam zamýšlím nad životem v zahraničí, životem v Praze, kulturou, cestováním, atd.

Jaký byl ten první důvod k tomu, aby ses přestěhovala do zahraničí? Šlo o něco, co jsi chtěla udělat už dlouho?
Můj bakalářský obor vyžadoval, aby všichni studenti získali nějakou ,,mezikulturní zkušenost", která by trvala alespoň dva týdny. Já jsem chtěla, aby ta zkušenost byla co nejdelší, a tak jsem odjela na celý semestr. Poté, co jsem již dříve strávila několik dní v městě Aix-en-Provence, jsem se tam vždy chtěla vrátit, a tak byl pro mě daný plán ideální. Když jsem poprvé okusila život v zahraničí v Aix, bylo mi jasné, že to je něco, v čem chci pokračovat!

Jak ses cítila, když jsi poprvé odjížděla vstříc životu v zahraničí? Cítila ses stejně, když jsi později odjížděla znovu?
Předtím, než jsem studovala v zahraničí, jsem byla hodně nervózní, ale také jsem se opravdu těšila. Tehdy jsem byla jednou z nejmladších studentek mého programu a i přes mou notorickou nezávislost jsem nebyla zvyklá na život daleko od přátel a rodiny po delší dobu. Musím ale přiznat, že i když mě poprvé kulturní šok zasáhl opravdu silně, zasáhl mě ten opačný kulturní šok ještě silněji při návratu do Pensylvánie, abych dokončila studium na univerzitě. Poté, co jsem získala tuhle první zkušenost, ty následující už byly daleko jednodušší - teď už se nad stěhováním do nového města ani dvakrát nezamýšlím! Miluju to dobrodružství, které se skrývá v objevování, učení a zamilovávání se do nového místa, a stejně tak miluju poznávání nových lidí z celého světa. Ta počáteční úzkost je těžkou překážkou, ale jak jsem ji jednou překonala, což platí alespoň pro mě, život se mi výrazně zlepšil.

Existuje něco, co by sis přála, abys věděla ještě před tím, než jsi se někam odstěhovala (rada, tip, či informace o daném místě)?
Protože v Praze žiji nejdéle (už jsou to téměř 2 roky!), zaměřím se na ni. Přála bych si, abych před tím, než jsem se do Prahy přestěhovala, věděla víc právě o její české kultuře. Upřímně, nevěděla jsem o moc víc než to, co jsem věděla z mého bakalářského výzkumu k disertační práci, který byl zaměřený na hry Václava Havla (což mi navíc jako absurdní divadlo poskytlo jen okrajově reálný obraz), a v Praze jsem předtím strávila jen 2 týdny, kdy jsem se zúčastnila divadelního expa Prague Quadrennial v roce 2011. Trochu jsem se učila česky v době, kdy jsem v New Yorku čekala na vízum, ale kdybych česky uměla lépe, pomohlo by mi to opravdu HODNĚ, alespoň bych se třeba vyhnula několika duševním zhroucením v supermarketu, když jsem hledala obyčejnou mouku.

Řekla bys, že tě život v zahraničí změnil? Někdo říká, že je člověk pokaždé jiný, podle toho kde zrovna žije, souhlasila bys s tímto tvrzením?
Život v zahraničí mě zcela změnil a stále mě každý den, který tu trávím, mění! Poté, co jsem strávila nějakou dobu v zahraničí, se mi neuvěřitelně změnil pohled na svět. Život v zemi (nebo dvou!), kdy v podstatě neumíte daný jazyk, je ještě překvapivě a až neuvěřitelně náročnější, než se zdá, ale také je prospěšný. Jsem nyní díky tomu, že jsem tak dlouho žila v zahraničí, milionkrát sebevědomější a jsem za tyto zkušenosti vděčná.

Které místo teď nazýváš svým domovem?
To je těžká otázka! Když cestuji, často říkám, že jedu domů do Prahy. Když jedu na návštěvu za rodinou, říkám, že jedu domů. Když navštěvuji Aix-en-Provence, říkám, že se cítím jako doma. Opravdu se cítím jako občan celého světa; často při cestování říkám, že si myslím, že bych mohla žít v místech, kam právě cestuji. Mám štěstí, že se dobře cítím ve většině zemí, měst, kultur, atd., takže je domov pro mě nyní docela pohyblivý koncept. Pokud se ale zeptáš mojí mamky, řekne, že můj domov je v Highland Mills ve státě New York! :)


Dokážeš říci, kde z míst, kde jsi žila, se ti líbilo nejvíc?
AIX-EN-PROVENCE. Víc už jsem tu dobu, kdy jsem tam bydlela, milovat nemohla! Ta kultura, počasí, architektura, jídlo, víno, lidé a další věci, to všechno mě tam činí šťastnější, než bych to vůbec mohla popsat. Jednou se tam vrátím, jednou...

Kde bylo nejtěžší najít si nové kamarády? Vidíš rozdíly mezi lidmi v jednotlivých zemích, kde jsi žila?
Nejhůře se mi zřejmě hledali přátelé v Praze, což si myslím z mnoha důvodů. Zaprvé jsem už v době, kdy jsem se sem přestěhovala, nebyla studentka, a tam jsem neměla tu studentskou podporu, která by ovlivňovala můj sociální život. Češi jsou také díky stereotypům známí tím, že nejsou tak přátelští, jako lidé z jiných kultur po celém světě. I když si nemyslím, že by to byla až tak úplně pravda, zjistila jsem, že se prostě neseberete a nejdete si do baru povídat s někým, koho neznáte, aniž by si myslel, že jste se pomátli, takže jsem ještě nenašla místo, kde by bylo vážně jednoduché seznámit se s místními. Komunita cizinců je v Praze úžasná, takže pokud se vám nedaří skamarádit se s Čechy, je Praha skvělým místem, kde se dají potkat lidé z celého světa. Já jsem měla štěstí, že jsem díky práci potkala skvělé lidi, kteří mne představili svým kamarádům, a tak mám i skupinu přátel. která se skládá téměř jen z místních - to ale pro většinu přistěhovalců určitě není "standard".

Odlišností mezi lidmi z ČR, Francie a Walesu je mnoho. Na životě v zahraničí mám právě nejraději mimo jiné i tu možnost objevovat a zkoumat rozdílné kultury a ráda jsem se učila o složitostech francouzské, české a welšské (britské) kultury, zatímco jsem v daných zemích žila.

Jaké jsou rozdíly života v Praze a v USA? Řekla bys, že je život v Evropě nějak odlišný?
Život v Evropě, podobně jako ve většině střední a západní Evropy, se od života v USA hodně liší. Americká kultura se soustředí na pohodlí, čímž myslím, že když jsem v New Yorku a potřebuji si něco vyzvednout z obchodu, skočím do auta, abych v obchodě vzdáleném 5 minut autem koupila mléko. Tady se předtím, než vyrazím na dvacetiminutovou procházku, abych nakoupila potraviny, dvakrát nezamýšlím. I když mi někdy auto chybí, mám ráda svobodu, kterou mi chůze nabízí. Také se mi líbí, jak jednoduše mohu vyrážet na krátké výlety za poznáním nových zemí a kultur. Zbožňuji ten méně vystresovaný přístup k životu, který je jak v Praze, tak v mnoha dalších částech Evropy. Líbí se mi, že si nepřijdu, jako bych musela pořád něco dělat a být každý den v roce "zaneprázdněná", naopak mě tu podporují, abych si užívala svůj volný čas, místo toho, abych ho vyplnila další prací. V USA mi vždy vadilo, že na mne byl vyvíjen tlak, abych toho dělala ještě více, i když jsem celkově denně trávila více než 10 hodin na brigádách, ve škole, v kroužcích, sportem, atd.

Chystáš se z Prahy přestěhovat na nějaké další místo? A myslíš si, že se někdy vrátíš zpátky do USA?
To je další záludná otázka! Pravděpodobně se zase někam z Prahy přestěhuji - ráda bych se vrátila do Francie nebo do Británie, protože se mi život v obou zemích líbil a ráda bych zjistila, co dalšího mi nové město dokáže nabídnout. Dovedu si také představit, že se přestěhuji zpět do USA, ale zde (v Evropě) jsem se nechala rozmazlit dovolenými a cestováním, které mi život tady nabízí, takže kdo ví!

Co si o tom, že jsi pořád pryč, myslí tvoje rodina a tví přátelé? 
Myslím si, že jim chybím, a jsem si jistá, že by byli radši, kdybych žila někde v oblasti newyorského metra. Když už to zmiňuji, jsem neskonale vděčná za to, že moji rodiče, rodina a přátelé podporují mé rozhodnutí žít v cizině. Oceňuji to, protože vím, že život zde není těžký jen pro mě, ale také pro ně, a cestování tam a zpět je určitě namáhavější, než kdybych žila na Východním pobřeží (v USA). Nikdy jsem  od nich nicméně nepocítila nátlak, abych se vrátila do Států, protože si myslím, že všichni víme, že v této fázi života je pro mě nejlepší, že žiji tady.

Chtěla bys něco vzkázat těm, kteří přemýšlí o tom, že by se přestěhovali do zahraničí?
JDĚTE DO TOHO! Teď! Neslibuji, že to bude jednoduché. Vlastně vám slibuji, že to bude náročné, ale život v zahraničí bude tím nejhodnotnějším, co kdy v životě uděláte! Naučila jsem se toho tolik o sobě a o světě kolem sebe, že si nedokáži představit, že bych znovu byla tím člověkem, kým jsem byla předtím, než jsem se v roce 2011 odstěhovala do zahraničí. Jednou z mých největších životních vášní je propagování studia v zahraničí, ale myslím si, že život v zahraničí (ať už kvůli studiu, práci, dobrovolničině, nebo čemukoli jinému) je neuvěřitelně důležitý a nezbytný pro každého, kdo se chce považovat za opravdového obyvatele celého světa. V tomto duchu také dodám, že pokud někdo, kdo čte tento rozhovor, potřebuje radu nebo má nějaké otázky ohledně studia v zahraničí, postgraduálního studia, práce či života v zahraničí, prosím, nebojte se mne kontaktovat!

Děkuji moc za odpovědi na mé otázky! Přeji ti, aby se ti v Praze i v dalších městech, kde chceš žít, líbilo :)
Translation: Michaela Vavřinová

Jsem si naprosto jistá, že tento rozhovor nepůsobil inspirativně a motivačně jen na mě! Za to ti, Katie, děkuju :) Pokud byste o Katie a (nejen) jejím životě v zahraničí chtěli vědět více, podívejte se na její blog Study Hard Travel Smart, facebookovou stránku , nebo na její nstagram, který je plný nádherných fotek :)
A těšte se na další rozhovory...