Bad Things Are Not Always Bad (And Parents Are Sometimes Right)

It's been a long time since I enjoyed the freedom of riding a horse in the woods and I miss it... But I also have to be honest to myself and admit that I'm now interested in other things and horses are animals that I love but don't have to ride every day anymore. But that's not how it used to be...

ČEŠTINA NÍŽE

You know that feeling when your parents keep telling you what to do or not to do and you just don't want to listen to them because you think you know everything better and they're just ruining your life? I do! And I still feel that way sometimes but there were many times when I realised that they were right... It usually took time for me to see it but later I had to admit that they knew better...

One of many times when I realised it was last week. I don't even remember why but I opened old photos from time when I used to ride horses. I spent every minute of my free time with horses or at least thinking and reading about them between the age of 6 and 17. Then the combination of my disease, lack of time, money and some other factors made me stop riding horses.

When I was going through all these pics full of memories I felt quite sad that I'm not part of this world anymore. On the other hand, I realised that my life would be really different if my parents once said "Yes!" to my daily bagging to buy me my own horse. I wouldn't be able to spent so much time in Prague, I would always have to think of how to take care of my horse when I'd go on holiday (and I don't speak about how expensive it is to keep a horse) and I wouldn't be able to go on Erasmus! Now I want to move abroad..how would I do it?

You could say: "You could pay others to take care of it." Or "You could sell it before moving abroad." But that would never be my case. I was always jealous seeing all the girls that I knew used to ride only a few months and then their parents bought them their own horse and payed them all the riding lessons and so on. But then I also saw them not spending enough time with the animal and later selling it. I'd never do that. Every animal is part of our family and horse would be too. So I'd be tied here. Maybe I'd never found my other passions if I wasn't forced to stop this hobby. 

Now I see that my parents were right. My life would be so different if I kept riding horses. I've never stopped loving them and one of my dreams is to buy one later in life but till then I'm glad I'm free to explore the world...

This doesn't mean that your parents are ALWAYS right and that you should give up on every dream they don't support. BUT you should be able to look back and sometimes admit that things that happened (or didn't) might have been good. Not everything that you saw as a bad thing must be bad after all...

BTW, please don't mind that bad quality of these old pics as well as my outfits and hairstyles!

****************************

Už je to dávno, co jsem si užívala tu volnost při projížďce na koni lesem... A chybí mi to. Musím ale také být upřímná a přiznat si, že už mám i jiné zájmy a na koni nepotřebuji jezdit denně. Nebývalo tomu ale tak...

Určité znáte ten pocit, když vám rodiče říkají co máte a nemáte dělat a vy je nechcete poslouchat prostě proto, že máte pocit, že vám ničí život? Já ten pocit znám. A stále to tak občas cítím, ale taky už se mi mnohokrát stalo, že jsem musela uznat, že měli pravdu... Většinou jsem k tomu, abych to ale mohla přiznat, potřebovala nějaký odstup. 

Jeden z mnoha případů, kdy jsem si to uvědomila, bylo minulý týden. Už nevím proč, ale najednou jsem si začala procházet staré fotky z dob, kdy jsem jezdila na koni. Mezi 6 a 17 rokem mého života jsem veškerý svůj volný čas strávila u koní, nebo jsem na ně alespoň myslela a četla si o nich. Potom jsem ale kvůli kombinaci mé nemoci, nedostatku času, peněz a dalším faktorům musela s ježděním přestat. Nebudu popírat, že by mi u prohlížení těch fotek nebylo trochu smutno. Na druhou stranu jsem si ale uvědomila, jak rozdílný by můj život dnes byl, kdyby mi rodiče jednou na moje každodenní prošení, ať mi koupí vlastního koně, řekli: ,,Ano!" Nemohla bych trávit tolik času v Praze, vždy bych musela řešit, kdo se bude o koně starat, když bych chtěla jet na dovolenou (a to nevím, jestli bych si s koněm mohla dovolenou vůbec finančně dovolit), nebo bych třeba nemohla jet na Erasmus! Teď se chci přestěhovat do zahraničí... To by samozřejmě vůbec nepřipadalo v úvahu! 

Mohli byste namítnout, že jsem mohla zaplatit, aby se mi o koně starala nějaká stáj. Nebo že bych ho před stěhováním do zahraničí mohla prodat. Ale na to bych já nikdy ani nepomyslela. Vždycky jsem záviděla holkám, které na koni jezdily sotva pár měsíců a rodiče jim hned koupili vlastního koně a platili drahé hodiny ježdění. Jenže pak jsem taky viděla, jak ty samé holky se svým koněm tráví čím dál tím méně času, a jak rodiče koně později prodávají. To by se mně nikdy nestalo. Každé zvíře je součástí naší rodiny, stejné by to tedy bylo i s koněm. Byla bych tu uvázaná. Možná bych ani nepřišla na své jiné záliby, kdybych nebyla donucena přestat...

Teď si uvědomuji, že měli rodiče pravdu. Můj život by byl úplně jiný, kdybych na koni stále jezdila. Neříkám, že jsem tahle nádherná zvířata přestala milovat. Jedním z mých snů je si později koně koupit. Do té doby ale můžu cestovat a na nic se neohlížet, jak se mi zlíbí... 

Tohle všechno neznamená, že mají rodiče VŽDY pravdu a vy byste se měli vzdát všech snů, které oni nepodpoří. ALE měli byste si uvědomit a přiznat si, že občas jsou ty věci, které se staly (nebo nestaly) vlastně dobré. Ne všechno, co se vám zdálo špatné, nakonec špatné bylo...

PS: Špatné kvality těchto starých fotek a mých děsných outfitů a účesů si prosím nevšímejte!