Tuesday 22 September 2015

Nejnepochopitelnější rituál - jedna z mnoha maličkostí, které znásdělají blázny

Krásný večer přeji :)
Já právě sedím u počítače, protože máme pravidelné semestrální klikací závody (čti: zápis předmětů do rozvrhu) a místo rozčilováním se nad spadlým serverem jsem se rozhodla napsat článek, který by se vám mohl líbit. Proč věřím, že by se vám mohl líbit? Jednoduše proto, že si myslím, že jste stejně zvědaví jako já a že vás také určitě zajímá, co za podivné zvyky mají ostatní :) A pokud si říkáte, že žádný divný či neobvyklý zvyk nemáte, pohodlně se usaďte s něčím dobrým na zub a zapřemýšlejte nad tím...



Já vám prozradím ten svůj podivný zvyk (a určitě není jediný)... Tenhle zvyk se mne drží už několik let. Vytvořila jsem si ho zřejmě díky své pověrčivosti, kdy jsem asi (teď si pouze domýšlím to, co si nepamatuji) večer před nějakou důležitou písemkou ve škole upila ze své sklenice s vodou u postele a přala si, aby to vyšlo. Předpokládám, že to vyšlo a já si od tel doby zvykla pozitivně přát každý večer a u toho při posledním pití třikrát polknout. 

Od té doby neusnu, pokud se před ulehnutím nenapiji vody, přesně třemi doušky. Když občas polknu jen dvakrát nebo naopak čtyřikrát, zabořím se do polštáře a zavřu oči s vidinou sladkého spánku, nepřijde. Musím se zvednout a znovu se napít, tentokrát už jen tím správným způsobem - třemi polknutími :) A to platí pro každy večer, ať už usínám doma nebo kdekoli jinde...

PS: právě jsem chytla téměř všechny předměty, které jsem chtěla :)

Můj podivný rituál vychází tedy hlavně z pověrčivosti a způsobu uvažování - histie se opakuje, tedy co se stalo jednou, stane se tak i znovu a to stejným způsobem. Rodiče mi kvůli tomu nesmí psát ani volat v den zkoušky s přáním, ať to zvládnu. Ptáte se proč? Protože se mi před mou první vysokoškolskou zkouškou, kterou jsem měla až v 5h večer, vůbec neozvali (omlouvá je fakt, že ten den měla ségra první taneční :)) a já zkoušku celkem nečekaně zvládla. Když mi pak před druhou popřali, protože jsem je za minule nepochválila, neuspěla jsem. Od té doby jim tedy zakazuji mi psát a přát a zatím to vážně vycházi!



Pokud mo chcete napsat, že jsem magor, nemusíte. Že jsem blázen o sobě vím už dlouho a často to ukazuju třeba na fotkách, kde je moje poznávací znamení vyplažený jazyk. To je ale jediné, co mám s Bertíkem (Einstein) společného :)

A co vy? Přišli jste při čtení na něco, co děláte a přitom to je tak trochu divné, bezdůvodné, směšné...? Napište mi to do komentářů. Ať vidím, že já (potažmo vy) v tom nejsem sama (doufám!!!) :)
Těším se na vaše podivínství :)
Míša

7 comments:

  1. Tak tento "zlozvyk" si nemyslím, že je zlozvyk :) podľa mňa je úplne super, čo robíš. Prianie si niečoho a pozitívne myslenie je podľa mňa super.

    Ja mám inak trocha iný ale podobný zlozvyk. Kedysi som nevedela spávať a teraz už nezaspím bez pozitívnej audio knihy. Je to niečo podobné, lebo tam hovorí afirmácie :) v každom prípade sa mi to osvedčilo a táto kniha má.naučila spávať.

    Www.co-je-dobre-to-musim-mat.blogspot.sk

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tak tos na to ale dobře přišla, teď se vyspíš a ještě tě to pozitivně naladí :))

      Delete
  2. Neusínám bez toho, že bych něco objímala. V šesti letech jsem dostala zajíce od sestry, za půl roku mi bude osmnáct a tento zajíc je pořád v posteli. U přítele usínám jedině u zdi a pokud nejsem extrémně unavená, nikdy neusínám jemu v náručí, ale musím být otočená ke zdi a tam držím za packu jednoho z jeho plyšáků nebo za cípek jeden z polštářků. A neusnu s prstýnkem na ruce. Přes den ho nedám z ruky, ale před spaním jej políbím a dám na komodu. Když ho mám na sobě při spaní, zdají se mi noční můry. :-D

    ReplyDelete
    Replies
    1. To je taky hezký zvyk, něčeho se držet :) A prstýnek způsobující noční můry? Ještě že jsi na to přišla! :D :)

      Delete
    2. Ještě k tomu prstýnku: Když nespím doma, tak jej naopak musím mít na ruce. :-D A přitom je to vpodstatě zásnubní. :-D

      Delete
  3. nejsi divná, teda trochu jo, ale to jsme všichni a mě se tyto návyky náhodou líbí. A když ti to vychází tak proč ne? :D Já mám taky pár,ale nejsou spojený takhe se školou, spíš s mým vnitřním pocitem. Třeba abych mohla usnout, tak musím vlézat do postele přes kobereček. Pokud jdu přes podlahu, tak neusnu :D (já vím, že takhle napsaný to vypadá extra divně, ale to bys musela vidět můj pokoj :D ) mám i další, ale teď si na nic nevzpomenu :D A jinak skvělý článek, opravdu se mi líbí :3

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jsem ráda, že mou úchylku někdo chápe, kobereček je hodně podobný zvyk :D

      Delete