Sunday 20 September 2015

Jak jsem si utvořila vztah k módě + 2 podzimní outfity

Ve vytahaném tričku, legínách, papučích a s čajem v ruce jsem zachumlaná pod svou oblíbenou dekou a procházím si své oblíbené blogy. Jenže najednou nevynechávám příspěvky, kde je hlavním tématem oblečení. Naopak, nacházím i nové oblíbené blogy, které jsou zaměřené právě na módu. Dříve bych klasický outfitový článek přešlo bez povšimnutí, dnes se jimi inspiruji...


O čem dnešní článek primárně bude? O mém vztahu k módě. Ten se totiž v poslední době radikálně změnil.




Většinu svého (zatím celkem krátkého) života, jsem se o módu a celkově o svůj vzhled (až na nekonečné řešení svojí postavy) moc nestarala. Jako malá jsem samozřejmě co nosím neřešila a tak se o moje úžasné outfity staraka babička (dodneška na ty fotky ráda koukám - hlavně na dobu, kdy jsem měla oblíbený svetr s medvědem :)). Když jsem začala chodit do školy, rodiče už si tolik netroufli kupovat mi oblečení bez vyzkoušení a tehdy začala moje i jejich noční můra, nákupy! Když to vezmu ve zkratce, někdo mě držel v kabince, já si vztekle zkoušela oblečení, které mi do ní další člověk nosil a nakonec jsem si nevybrala nic, nebo další maskáče (u nás na vesnici to hrozně jelo, když jsem pak přešla v šesté třídě na gympl, bylo to skoro jako moje poznávací znamení!).

Ve 12 a 13 letech jsem hodně začala řešit svou postavu. Dlouhý příběh zkrátím tak, že řeknu, že z maskáčů jsem vylezla jen na chvíli. V té chvíli se poprvé ukázalo, že bych stejně jako většina holek mohla mít módu a parádění se ráda. To bylo v době, kdy jsem už v hlavě koketovala s anorexií a postavu jsem tehdy měla nejdrobnější za celý život. I díky tomu, že jsem byla celkem hubená, jsem se oblékala do sukní apod. Po úraze a následném začátku kynutí jsem se ale vrátila do své ulity a dál nosila vytahané a neforemné věci s tím, že mě trendy a můj vzhled nezajímá.

Tak to šlo až do tohoto roku, který je pro mne ve všech směrech zlomový. I když jsem nijak výrazně nezhubla, díky novým přátelům a novému pohledu na svět jsem začala nabývat sebevědomí. S tím souvisí fakt, že už nemám potřebu se před světem schovávat, a tak se také nebojím lépe obléknout. Když se zpětně dívám na období, kdy mne móda ,,vůbec nezajímala", uvědomuji si, že to bylo způsobeno právě tím, že jsem se za sebe styděla a nechtěla jsem na sebe upozorňovat. Častokrát jsem snila o tom, jaké šaty si koupím až zhubnu a jak se hezky obléknu, až budu mít menší velikost. Jenže v rámci svého nového přístupu k životu mi došlo, že z AŽ musím udělat NYNÍ. Možná mě teď nechápete a já slibuju, že vám to lépe vysvětlím v některém z dalších článků, jednoduše řečeno jde ale o to, že už nehodlám čekat a žít AŽ zhubnu, ale že to co chci, budu realizovat už NYNÍ. A jedna z věcí, které chci, je cítit se (nejen) v oblečení dobře....


Nestal se ze mne lusknutím prstu módní guru a ještě dlouho bude trvat, než se naučím s oblečením hrát tak, jako to dělají ostatní ženy, přesto už daleko radši zajdu do obchodů a rozhlížím se po něčem, v čem můžu vypadat dobře, ne po pytli, který by mne schoval. Pořád u mě ale vyhrává jedna vlastnost, kterou musí mít každý kousek mého oblečení - pohodlnost. I proto mě často potkáte v legínách (věčné téma, zda nosit legíny a zda je můžeme nosit když nemáme postavu nechci nijak dlouze rozebírat, ať se každý nosí co chce a přidá k tomu trochu soudnosti, což v tomto případě znamená neprůhlednost nebo delší top) a tílku.

V posledních týdnech se ale navracím k normálním kalhotám a legíny už nechávám spíš do posilovny (možná i to je jeden z důvodů, proč tak miluju cvičení - díky tomu pohodlnému oblečení!). Možná i proto jsem si tak oblíbila tyhle své nové kalhoty trošku elegantnějšího rázu, které jsem před pár týdny ulovila v H&M. A já když si něco oblíbím, tak to v malých obměnách nosím skoro pořád :) A tím se dostávám ke dvěma podzimním outfitům, které jsem vám chtěla ukázat a v kterých hrají prim právě tyhle černé kalhoty.


Tohle je tedy můj úplně první outfitový post! A fotek bude hodně, protože většina jich je focená na tomhle nádherném slunném místě u vodní nádrže Rozkoš!


Jak už jsem psala v jednom z minulých článků, tohle jsou skoro první fotky postavy, které za celou svou několikaletou blogovací éru zveřejňuji. I to je pro mě posun vpřed co se mého boje se schováváním týče!


A co mám tedy na sobě? Kalhoty z  H&M, tílko z C&A, vestičku a kardigan ještě dozjistím až budu doma (jsem na pár dní v Praze na bytě a zrovna tyhle dva kousky jsem nechala doma), moje oblíbené slip-onky Vans a hodinky Lacoste.





Tady na těchto fotkách je vidět, že ráda vrstvím :) Vestička je pod cardiganem sotva vidět, ale mít jsem ji musela! Asi jsem tušila, že bude zrovna ten den na výletě teplo, ale nebude se mi chtít chodit v samotném tílku :)



Druhý outfit je trošku elegantnější. Nejraději chodím sportovně oblečená, nebo kombinuji sportovní prvky s těmi elegantními (ale to až v poslední době). Tentokrát jsem se ale pokusila spíš o tu eleganci...


Sáčko opět zjistím odkud ho mám, tílko je od značky Camaieu, kalhoty znovu H&M, balerínky z CCC a hodinky znovu Lacoste. Pro mne takový nutný módní doplněk jsou brýle. Ty mám z Grand Opticalu a používám je jen ve škole nebo za volantem. U těch se ale musím pochlubit jednou věcí - minimálně v ČR jsem s nimi (spíš nevědomky) předběhla módu, mám je už několik let a na začátku se mi okolí smálo. Teď nebo tak před rokem, dvěma, je měl každý (i ten kdo nemusel) :)






Takže to byl můj oficiálně první outfitový článek. Jestli bude další, kdo ví, zas takový módní zapálenec zatím nejsem a předpoklady k tomu stát se fashion bloggerkou nemám opravdu žádné. Ale proč občas nějaký ten outfit nenafotit... Jen je z těchto fotek patrné, že pózovat vážně neumím! Naučila jsem se asi 3 pózy a ty neustále opakuji. Asi se budu muset inspirovat právě u módních blogerek :)

A jednu věc jsem při focení těchto outfitů zjistila a chci se o ní s vámi podělit. Když se dobře cítíte, na fotkách také dobře vypadáte! Oooo jaké to moudro! Ale je pravdivé :) Neříkám, že na fotkách vypadám jako modelka, to vůbec ne! Ale líbím se na nich sama sobě a to mi věřte, že se stalo po dlouhé době. Málo kdy (mimo selfíček) jsem si stoupla před kameru a když už, vypadalo to hrozně, protože jsem se před ní cítila hrozně. Tentokrát jsem s výsledkem spokojená a není to tím, že bych zhubla nebo si nechala udělat plastiku obličeje! :)

A tady už vážně poslední fotka s jednou z našich koček. Ta se totiž rozhodla, že bude pózovat místo mě a vážně jí to šlo líp! :))
Hezký večer vám všem!
Míša

13 comments:

  1. Mně je 14 a teprve si svůj styl tvořím. Vždycky tak po roce se mi vkus měnil, jednou elegantní, potom sportovní. :D
    Jinak...Máme podobný vzhled blogu :D
    www.catherineribbon.blogspot.cz

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tak ti přeju, ať si ho utvoříš dříve než já :)))

      Delete
  2. Myslím, že ses vážně posunula vpřed a na fotkách ti to moc sluší! :-)

    Já tedy s nákupem sáčka čekám na moment, až zhubnu, nebo spíš na moment, až uvidím nějaké, které se mi bude líbit a padne mi. Ne, že bych nechtěla nějaké fešné sáčko již nyní, ale tak bohužel.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Štěpi přeju ti, ať si sáčko nakdeš už těd :) ale v tvém komentáři vidím sebe, taky jsem takhle čekávala a pořad to tak trochu dělám :))

      Delete
  3. Prvý outfit je podľa mňa skvelý. Nepoznám ťa, tvoj blog som objavila len dnes, no myslím si, že takéhoto štýlu by si sa mala držať. Pri tvojej postave si viem taktiež dokonale predstaviť jednoduché šaty s upnutým hrudníkom (resp. obtiahnuté len na prsiach) a voľnou sukňou (dúfam, že pochopíš ktoré myslím). Čo sa týka tvojho príbehu, poviem len toľko, že si krásna a jediný dôvod prečo by si mala cvičiť a zdravo sa stravovať (chudnutie neuznávam) je tvoje zdravie. Si to čo ješ a cvičenie ti dokáže pomôcť fyzicky ale aj psychicky. Každopádne sa mi tvoj blog páči a určite sa sem ešte prídem pozrieť.

    -Lilith z blogu Simple as fuck

    ReplyDelete
    Replies
    1. Za tento komentar ti opravdu dekuju! Dekuju za pochvalu, vim take jake saty myslis a budu takove hledat :) A hlavne dekuju za tvuj nazor o zdravi respektive hubnuti, jsem rada, ze existuji lidi, kteri ve zdravem zivotnim stylu vidi prave to podstatne, zdravi :)

      Delete
  4. Ty jsi ale kecka viď, máme podobný příběh, i co se poruchy příjmu potravy týče. Zrovna v pátek na tohle téma budu povídat na blogu.
    Outfity jsou doopravdy skvělý, postavu máš skvělou a sluší ti to, právě proto, že jde vidět, že se v tom cítíš dobře.
    Určitě se sem ještě vrátím, protože blog máš opravdu skvělý. :)

    nicolabaldwin.blogspot.cz

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuju moc Nicol! A opravdu se těším na článek :))

      Delete
  5. Aaaaaaaaaaa konečně někdo, dko orpavdu napsal článek! Jakože dlouhý ěty a opravdu zatracenej článek!! Máš dobrou postavu tak moc nepindej :P Ale ohledně mých zážitků s mojí postvou tě chápu. Já mám neustále depky kvůli mé postavě a proto obdiv, jaký rozhodnutí jsi udělala :) A outfity jsou moc pěkné :)
    http://chaoticandglamour.blogspot.cz/

    ReplyDelete
    Replies
    1. Mimochodem....přidávám se k pravidelným čtenářům, protože konečně někdo, kdo opravdu píše a na článku pracuje! :)

      Delete
    2. Evi tyjo děkuju moc za takhle pozitivní komentář! A jsem moc ráda, že někdo oceňuje dlouhé články, příjde mi, že dneska se už dlouhé články nečtou :/

      Delete